Tak to chodí asi bratr byl slabej článek tak jako všude tak to je a bude i když je 10deti tak jedno je slabej článek a rodiče ho protezuji a pořád mi pomáhají musíš se stín smířit jinak to nebude😄😄🙄
Milý Davide, ráda bych Vás nějak potěšila, ale prakticky mám podobné osobní zkušenosti, možná v jiných životních odstínech…mám sestru o dva roky starší. Co pamatuji, nikdy NIC!!! nemusela. Prostě jak přes kopírák s Vaším bratrem. Jako matka selhala. Takový chaos, jaký má v hlavě, zrovna takový má kolem sebe. Za to sebevědomí má, že by ho mohla rozdávat celé naší republice. Hodně jsem jí ve všem pomohla. I jsem jí finančně hodně podporovala. Na oplátku nemám s jejím děckem už víc jak šestnáct let žádný kontakt. Když byl plnoletý, tak se nestyděla ho proti mě poštvat . Událo se toho hodně. Dřív jsem hodně plakala. Dneska už ne. Co tím chci říct. Člověk by se rozdal a blízké okolí pro něj nemá ani vzpomínku! Naši sourozenci mají nějaké „kouzlo“, co my halt postrádáme. A jinak to prostě nebude. Tak to prostě někdy v životě chodí. Naše okolí se nezmění. Naopak my se musíme změnit. Proto dokonejte dílo a učiňte to, co jste nastínil ve Vašem příběhu. Prostě začněte žít svůj život na druhém konci republiky. A hlavně od rodiny NIC!!! neočekávejte!!! Přeji Vám ze srdce hodně štěstí a sil! Máte celý život před sebou!
Kdybych mohl vrátit, čas určitě bych se nezachoval jako idiot, kterému bylo vše naservírováno až pod nos. Prostě jsem měl svou hlavu a nenechal jsem si poradi t od lidí, kteří to se mnou mysleli dobře. Nejde to. Přeji všem hodně zdraví .
…znám z vlastní zkušenosti,,,, nemáme sice rodinou firmu, (diky bohu), ale i tak jsem přišel o vše, co jsem vybudoval… diky hamižnosti mladší sestry,, nikdy nepracovala a nepracuje ( 44 let) jediný co má, 5 děti, dluhy, a žije ze sociálky.. ještě přišla o rodiny dům , který jsem
zrekonstruoval.. Ovšem ráda se chlubí, že vsechno dělala ona, že me finančně podporovala, dokonce e i vlastní děti ji věří… Vyřešil jsem to tak, že jsem odešel, at se zalkne majetkem, já mám slušnou práci, druhé vlastní bydlení, už 25 let skvělou ženu , dceru.. Jsem spokojený , nejhorší bylo udělat ten první krok… Samozřejmě, že jsem byl opět ten nejhorší, ale pro spokojený život a šťastnou rodinu, udělám cokoliv… Takže,,, První krok je nejtěžší ale nejdůležitější…
to ja bych ji nenechal vůbec nic. at si ztěžuje kde chce. a jestli stím někdo má problem at siji ksobě vezme.
Takové lidi kopat do zadku 3x denně… Nic to neumí, jen pomlouvat a natahovat ruku…své původní rodiny jsem se zbavila už před mnoha lety a je mi líp…
Komentáře jsou uzavřeny.
Protože je článek již staršího data, není tak možné přidat žádný další komentář.
Tak to chodí asi bratr byl slabej článek tak jako všude tak to je a bude i když je 10deti tak jedno je slabej článek a rodiče ho protezuji a pořád mi pomáhají musíš se stín smířit jinak to nebude😄😄🙄
Milý Davide, ráda bych Vás nějak potěšila, ale prakticky mám podobné osobní zkušenosti, možná v jiných životních odstínech…mám sestru o dva roky starší. Co pamatuji, nikdy NIC!!! nemusela. Prostě jak přes kopírák s Vaším bratrem. Jako matka selhala. Takový chaos, jaký má v hlavě, zrovna takový má kolem sebe. Za to sebevědomí má, že by ho mohla rozdávat celé naší republice. Hodně jsem jí ve všem pomohla. I jsem jí finančně hodně podporovala. Na oplátku nemám s jejím děckem už víc jak šestnáct let žádný kontakt. Když byl plnoletý, tak se nestyděla ho proti mě poštvat . Událo se toho hodně. Dřív jsem hodně plakala. Dneska už ne. Co tím chci říct. Člověk by se rozdal a blízké okolí pro něj nemá ani vzpomínku! Naši sourozenci mají nějaké „kouzlo“, co my halt postrádáme. A jinak to prostě nebude. Tak to prostě někdy v životě chodí. Naše okolí se nezmění. Naopak my se musíme změnit. Proto dokonejte dílo a učiňte to, co jste nastínil ve Vašem příběhu. Prostě začněte žít svůj život na druhém konci republiky. A hlavně od rodiny NIC!!! neočekávejte!!! Přeji Vám ze srdce hodně štěstí a sil! Máte celý život před sebou!
Kdybych mohl vrátit, čas určitě bych se nezachoval jako idiot, kterému bylo vše naservírováno až pod nos. Prostě jsem měl svou hlavu a nenechal jsem si poradi t od lidí, kteří to se mnou mysleli dobře. Nejde to. Přeji všem hodně zdraví .
…znám z vlastní zkušenosti,,,, nemáme sice rodinou firmu, (diky bohu), ale i tak jsem přišel o vše, co jsem vybudoval… diky hamižnosti mladší sestry,, nikdy nepracovala a nepracuje ( 44 let) jediný co má, 5 děti, dluhy, a žije ze sociálky.. ještě přišla o rodiny dům , který jsem
zrekonstruoval.. Ovšem ráda se chlubí, že vsechno dělala ona, že me finančně podporovala, dokonce e i vlastní děti ji věří… Vyřešil jsem to tak, že jsem odešel, at se zalkne majetkem, já mám slušnou práci, druhé vlastní bydlení, už 25 let skvělou ženu , dceru.. Jsem spokojený , nejhorší bylo udělat ten první krok… Samozřejmě, že jsem byl opět ten nejhorší, ale pro spokojený život a šťastnou rodinu, udělám cokoliv… Takže,,, První krok je nejtěžší ale nejdůležitější…
to ja bych ji nenechal vůbec nic. at si ztěžuje kde chce. a jestli stím někdo má problem at siji ksobě vezme.
Takové lidi kopat do zadku 3x denně… Nic to neumí, jen pomlouvat a natahovat ruku…své původní rodiny jsem se zbavila už před mnoha lety a je mi líp…