Běžně jsem si mohl půjčovat tátovo auto bez dovolení, protože ho využíval jen o víkendech. Přes týden totiž mohl používat svoje firemní auto, takže to jeho stálo pořád na příjezdové cestě u našeho domu. Pro mě tak bylo zbytečné...
Běžně jsem si mohl půjčovat tátovo auto bez dovolení, protože ho využíval jen o víkendech. Přes týden totiž mohl používat svoje firemní auto, takže to jeho stálo pořád na příjezdové cestě u našeho domu. Pro mě tak bylo zbytečné si kupovat a živit vlastní auto.
Jednoho dne jsem odjel na chatu s přítelkyní, ale bez auta
Když jsem se chystal na výlet s přítelkyní na naši chatu, tak táta nějak počítal s tím, že si budu brát jeho auto.
Dělal jsem to takhle vždycky, ale zrovna při této příležitosti jsem měl v plánu cestovat vlakem, protože jsem byl domluvený s kamarádem na pivo před odjezdem.
Nevím, jestli to byl nějaký informační šum mezi mnou a otcem, ale neřekl jsem mu, že si auto brát nebudu.
Na chatu jsem odjel v pondělí vlakem a ještě jsem dal tátovi jeho klíče od auta na určené místo.
V pátek mi volal táta s tím, proč jsem si nevzal klíče od auta
Když mi v pátek zvonil telefon, tak jsem si myslel, že si ze mě dělá otec srandu. V telefonu se pochichtával a ptal se mě, jak jsem s autem odjel, když jsou klíče doma. V tom jsem ho hned ujistil o tom, že jsem autem necestoval.
Trvalo asi 5 minut, než jsem si to s ním vysvětlil a pochopil jsem, že mu musel auto někdo ukrást. Tátovi to trvalo asi o minutu déle a začal být hodně sprostý.
Krádež se nahlásila na policii, ale auto už se nikdy nenašlo
Když táta zjistil, jak se věci mají, tak to celé ihned nahlásil na policii. Tam se policista hodně divil, že auto neviděl od pondělí, ale krádež hlásí až v pátek.
Je to už více jak rok a auto se stále nenašlo. Policie na místním oddělení řekla, že už se nejspíše ani nikdy nenajde. Když se nad tím zamyslím zpětně, tak je to celkem úsměvná situace s pěkně hořkým koncem.
