Je to jedna z nejokamžitěji rozeznatelných fotografických sekvencí, jaké byly kdy vytvořeny: závratný pentaptych Ralpha Morse zachycující start Apolla 11, dne 16. července 1969. Zde v pěti úzkých snímcích jsme svědky a oslavujeme destilaci kreativity, intelektuální přísnosti, inženýrské zdatnosti...
Je to jedna z nejokamžitěji rozeznatelných fotografických sekvencí, jaké byly kdy vytvořeny: závratný pentaptych Ralpha Morse zachycující start Apolla 11, dne 16. července 1969. Zde v pěti úzkých snímcích jsme svědky a oslavujeme destilaci kreativity, intelektuální přísnosti, inženýrské zdatnosti a nebojácnosti, která definovala to nejlepší z naší lidské rasy.
Ale přes všechnu svou emocionální a historickou sílu Morseovy obrázky také představují otázku: Jak to sakra udělal?
„Musíte si uvědomit,“ řekl, „že raketa musela v jistém smyslu projít kamerou.“ Muselo to projít zorným polem kamery. Trvalo mi dva roky, než jsem přiměl NASA, aby souhlasila s tím, že mi dovolí udělat tento snímek. Nyní měla RCA v té době smlouvu na fotoaparát na Cape Canaveral a ke startovací plošině měla připevněnou ocelovou krabici s optickým sklem. Vyjednali jsme s nimi dohodu a já jsem byl schopen vložit mojí kameru Nikon s asi 30 nebo 40 stopami filmu do krabice a díval se přes sklo. Kamera byla zapojena do odpočítávání startu a kolem minus čtyř sekund začala kamera snímat něco kolem deseti snímků za sekundu.
„Bylo to pravděpodobně méně než hodinu po startu, když jsme jeli výtahem zpět nahoru na odpalovací věž a získali kameru a film z vnitřku té ocelové krabice.“
Kromě sekvence startu tato galerie obsahuje také fotografii manželky Neila Armstronga Jan se syny Erikem a Markem, jak sledují start Apolla 11 z paluby člunu, který jim pronajal časopis LIFE. Scéna, jak ji zachytil Vernon Merritt III z LIFE, je tichou připomínkou toho, že mise na Měsíc nebyla jen epickou veřejnou podívanou. Bylo to také lidské dobrodružství, které sdíleli astronauti a jejich nejbližší.
