Když jsem šla na mateřskou dovolenou, tak to pro mě byla velká změna. Musela jsem se najednou o někoho starat a nebylo to vůbec jednoduché si na to zvyknout. Zůstala jsem se synem doma a manžel chodil do práce....
Když jsem šla na mateřskou dovolenou, tak to pro mě byla velká změna. Musela jsem se najednou o někoho starat a nebylo to vůbec jednoduché si na to zvyknout. Zůstala jsem se synem doma a manžel chodil do práce.
Dávala jsem malého z rukou, ihned jak se manžel vrátil domů
Manžel chodil domů vždy pozdě večer a vždy mě litoval, jak jsem hodně unavená. Popravdě jsem mu malého vždy šoupla ihned ve dveřích a šla jsem si lehnout nebo sednout k televizi.
Je pravda, že někdy jsem se opravdu jen chtěla flákat. Nikdy jsem neviděla, jak manžel chodí domů zničený.
Takhle to bez problémů fungovalo skoro rok. Manžel nikdy nevěděl, že spíme se synem do 11 a že té práce doma až zase tolik není. Rozhodně se musel nadřít více on v zaměstnání než já doma u malého.
Jednoho dne jsem špatně došlápla a zlomila si nohu
Když jsem jednoho dne spadla ze 4 schodů a zlomila si nohu, tak jsem se najednou nemohla starat o malého.
Nemohla jsem ho nikam přenést, takže manžel musel zůstat doma. Měl ho kompletně na starost. První den to bylo pro něj hrozné, než zjistil, jak to všechno funguje.
Po týdnu už měl vše v malíčku a zjistil, kolik má volného času. Začal se mě vyptávat, co tak běžně doma děláme. Několikrát jsem si mu stěžovala, že nemám čas ani vzít malého na hřiště. On tam chodil každý den minimálně na hodinu.
Dříve jsem naříkala, jak syn pořád jen zlobí
Když jsem doma pořád říkala, jak se malého nedá uhlídat, že pořád jen lítá a neposlouchá, tak mi to manžel věřil. Po 14 dnech mi ale manžel řekl, že naprosto nechápe, na co si pořád stěžuji.
Když se mi noha uzdravila, tak jsem od manžela dostala naloženo mnohem více práce a je na mě i teď po čtvrt roce pořád naštvaný, jak jsem si vymýšlela, že doma nic nestíhám.
