4. 8. 2020
Autor: Jana Fojtíková
zdroj: Pixabay
Článek byl zpracován na základě příběhu zaslaného čtenářkou. Fotografie má pouze ilustrační charakter.

S přítelem žijeme ve společné domácnosti už sedmým rokem. Nejprve jsme byli bezdětní a nyní jsou to dva roky, co máme dítě. Pro mě je rodina v životě to nejhlavnější a vždy se snažím, aby byl přítel i malá dcerka spokojení. Proč však mi přítel moji starost o něj nevrací?

Vybírat dárky je pro mě radost

Řekla bych, že jsem starostlivá a na prvním místě je u mě vždy rodina. Nedělám nic však z donucení, ale proto, že mě to prostě baví. Asi nejraději dávám dárky. Je to moje zábava vymýšlet, co by se komu hodilo. I svému příteli vybírám dárek k narozeninám a na Vánoce vždy s ohledem na jeho zájmy a koníčky.

Však mi to obvykle zabere také spoustu času, není to zrovna jednoduché vybrat správně. Z obdarování mám opravdovou radost. Když vidím, že se tomu druhému rozzáří oči překvapením, jsem spokojená. Letos jsem byla zvědavá, co od přítele dostanu k narozeninám já. Většinou mi dává krásnou kytici růží a nějakou drobnost.

I já ovšem dárky ráda dostávám

Těšila jsem se, že si můj narozeninový den užijeme společně. Připravila jsem dobrou večeři, koupila víno a čekala na přítele, až se vrátí z práce. Byla jsem dost nemile překvapená, že přišel se zpožděním. Prý musel něco nutně dodělat. A hned se sháněl po jídle. O gratulaci nepadla ani zmínka. Dokonce tentokrát nepřišel s kyticí. Jako by na mé narozeniny zapomněl.

Docela mě to rozesmutnilo. Ale dávala jsem tomu ještě šanci. Možná mě chce jen napínat a má pro mě nějaké překvapení. Přítel snědl večeři a šel se dívat na televizi. Ani se nedivil, že dnes byla ve slavnostním duchu. Já jsem se pustila do nádobí, naskládala jsem ho do myčky a věnovala se dceři, kterou jsem musela připravit k večernímu spaní.

Proč na mě zapomněl?

Nakonec mi přítel popřál jen tak mezi řečí těsně před spaním. Ani ruku mi nepodal a o puse se mi mohlo jen zdát. Dárek jsem od něho nedostala žádný. Ještě mi řekl, že mi pak něco koupí. A hned se otočil a usnul.

Byla jsem smutná, ale docela jsem chápala, že toho měl asi dnes hodně. O to více jsem se těšila, co mi jako dárek vybere později. Jenže měsíc už uběhl a dárek pro mě nikde. Dost mě přítelovo chování mrzí. Zvláště když vím, že svým rodičům a kamarádům nikdy nezapomene nic koupit. Nevím, kde dělám chybu, že mu za to  já nestojím.

Přidejte si Top Stories na hlavní stránku Seznam.cz
Přidejte si Top Stories na hlavní stránku Seznam.cz
2 komentáře