Španělsko a Portugalsko přišly 28. dubna 2025 téměř o veškerou elektřinu. Co se tehdy dělo a jak by stejný den zvládlo Česko?
Zdroj fotografie je: Magnific.com
Osmadvacátého dubna 2025 kolem poledne přestala na Pyrenejském poloostrově téct elektřina. Během několika chvil přišlo Španělsko a Portugalsko téměř o veškerý proud a dvě moderní evropské země zažily den, jaký se jinak hraje jen na cvičeních krizových štábů. Co se tehdy ukázalo a jak by stejné odpoledne vypadalo u nás?
Poledne, kdy se všechno zastavilo
Výpadek nepřišel postupně, jak to lidé znají z bouřek, kdy zhasne jedna ulice nebo vesnice. Zhasla celá soustava naráz. V Madridu, Lisabonu, Barceloně i v menších městech se během několika minut zastavily vlaky a metro. Cestující zůstali stát v tunelech a mezi stanicemi, odkud je pak museli vyvádět záchranáři a zaměstnanci dopravců. Výtahy uvízly mezi patry, v kancelářích zhasly monitory a v obchodech pokladny.
Nejviditelnější byla změna na ulicích. Semafory přestaly fungovat a dopravu na velkých křižovatkách řídili policisté rukama. Řidiči jezdili opatrně a pomalu, chodci se trousili kolem zastavených tramvají a mnoho lidí šlo z práce domů pěšky, protože jinak to nešlo.
Bez signálu a bez placení kartou
Druhá vlna potíží přišla s mírným zpožděním. Mobilní síť zpočátku ještě držela, protože vysílače mají vlastní baterie. Ty ale nejsou stavěné na mnoho hodin provozu, a tak se v řadě oblastí spojení postupně ztrácelo. Lidé nemohli volat, posílat zprávy ani sledovat zpravodajství na telefonu. Velkou roli najednou sehrálo obyčejné rádio na baterie, které v mnoha domácnostech leželo zapomenuté v šuplíku.
Zastavily se také platby kartou. Terminály bez proudu a bez spojení nefungují, bankomaty také ne. Kdo neměl u sebe hotovost, nekoupil si vodu ani chleba. Některé obchody zavřely, jiné prodávaly jen za drobné. Tahle zkušenost patří k těm, které si z Iberie odnášejí i ostatní evropské země: bezhotovostní pohodlí stojí na elektřině a na datové síti zároveň.
Kdo měl záložní zdroj, ten jel dál
Nemocnice nezastavily. Přešly na záložní zdroje, tedy hlavně na naftové motorgenerátory, které mají ze zákona i z vlastní opatrnosti připravené pro operační sály, jednotky intenzivní péče a přístroje udržující pacienty při životě. Plánované výkony se v řadě míst odkládaly, ale akutní péče běžela. Na záložní napájení se přepnula i část dalších provozů – letiště, vybrané úřady, telekomunikační uzly a firmy, které s výpadkem počítaly dopředu.
Právě tady se ukázal rozdíl mezi papírovou a skutečnou připraveností. Záložní zdroj, který byl pravidelně zkoušený, naskočil a jel. U ostatních záleželo na tom, jestli je někdo v posledních letech vůbec spustil, jestli mají plnou nádrž a jestli vydrží běžet déle než pár desítek minut.
Pomalý návrat proudu
Obnova celé soustavy po úplném výpadku není otázkou jednoho vypínače. Síť se musí znovu oživovat po částech: nejdřív se rozjedou elektrárny, které zvládnou najet bez vnějšího napájení, pak se k nim opatrně připojují další zdroje a postupně celé oblasti odběratelů. Kdyby se zátěž připojila příliš rychle, soustava by mohla znovu spadnout.
Španělsko a Portugalsko proto získávaly proud zpátky po etapách. Některé oblasti se rozsvítily už večer, další během noci a plný provoz se vracel až v průběhu následujícího dne. Doprava se rozjížděla ještě o něco později.
Co přesně výpadek spustilo, bylo předmětem vyšetřování na národní i evropské úrovni. Odborníci posuzovali chování sítě v kritických vteřinách, roli jednotlivých zdrojů i ochranných systémů. Pro tenhle text ale příčina není to podstatné. Podstatné je, že se něco takového v propojené evropské soustavě vůbec stalo.
Kdyby zhaslo Česko
Česká soustava je součástí stejné propojené evropské sítě a nikdo rozumný netvrdí, že by se u nás podobná událost stát nemohla. Otázka proto nezní „jestli“, ale „jak bychom ji přečkali“. A kde by bolelo nejvíc.
Nemocnice
Velké nemocnice záložní zdroje mají, ale pokryté bývají jen nejdůležitější okruhy. Kuchyně, prádelna, část oddělení nebo klimatizace mohou zůstat bez proudu. Kritickou otázkou je, na kolik hodin vystačí palivo a kdo ho doveze, když bude zablokovaná doprava.
Banky a platby
Banky svá datová centra jistí velmi pečlivě. Slabým místem je spíš poslední článek – obchod na rohu, čerpací stanice, terminál v lékárně. Když nemá proud obchodník, nepomůže, že banka jede.
Datová centra a telekomunikace
Na serverech dnes běží objednávky, logistika, úřady i zdravotnická dokumentace. Datová centra mají obvykle kombinaci baterií a motorgenerátorů. Vysílače mobilních operátorů jsou ale rozeseté po celé zemi a jejich baterie mají omezenou výdrž.
Vodárny a kanalizace
Voda do vyšších pater a do výše položených čtvrtí se čerpá. Bez proudu klesá tlak, a čistírny odpadních vod se bez čerpadel a dmychadel brzy dostávají do potíží. Na to se při debatách o výpadcích zapomíná nejčastěji.
Chlazení potravin a léků
Supermarkety, sklady a mlékárny mají v chladicích boxech zboží za obrovské peníze. Lékárny a ordinace zase očkovací látky a léky, které teplo nesnesou. Několik hodin bez chlazení znamená vyhozené zásoby a u některých komodit i zdravotní riziko.
Motorgenerátor ve sklepě nestačí
Iberský den připomněl jednoduchou věc: mít záložní zdroj a mít funkční zálohu jsou dvě různé skutečnosti. Motorgenerátor, který stojí léta bez pohybu, může v rozhodující chvíli selhat na vybité startovací baterii, na zatuhlém ventilu nebo na palivu.
Nafta totiž stárne. V nádrži se v ní časem usazuje voda a nečistoty, mohou se v ní množit mikroorganismy a ucpávat filtry. Proto se palivo kontroluje, čistí a obměňuje. Stejně důležité jsou zkoušky pod skutečnou zátěží, ne jen krátké nastartování naprázdno. Až při nich se ukáže, jestli stroj unese provoz, který na něm v krizi bude viset.
K tomu patří i to, co uživatel nevidí: servisní smlouva s jasnou dobou příjezdu technika, náhradní díly, dohled na dálku a plán, kdo a odkud doveze naftu, když výpadek potrvá déle než jeden den. Mezi motorgenerátor a citlivé zařízení se navíc obvykle vkládá UPS, která překlene vteřiny, než motor naběhne. Tyto otázky běžně řeší specialisté na záložní napájení z FIRSTPOWER a podobné firmy u bank, obchodních řetězců i státních institucí.
Co si z Iberie vzít
Španělé a Portugalci zvládli den bez proudu většinou klidně. Pomohla trpělivost lidí, práce policie a záchranářů a záložní zdroje tam, kde fungovaly. Pro nás z toho plynou dvě praktická poučení. Instituce a firmy by si měly poctivě ověřit, jestli jejich záloha skutečně naskočí a jak dlouho vydrží. A domácnosti by neměly podceňovat obyčejné věci: trochu hotovosti, baterie do rádia a svítilny, zásobu vody a nabitou powerbanku.
