Byla jsem s přítelem osm let. Před dvěma lety jsem se s ním začala snažit o dítě a teď má náš Kubík sedm měsíců. Přítel však před pár týdny přišel s tím, že už se mnou nechce mít nic...
Byla jsem s přítelem osm let. Před dvěma lety jsem se s ním začala snažit o dítě a teď má náš Kubík sedm měsíců. Přítel však před pár týdny přišel s tím, že už se mnou nechce mít nic společného a že odchází. Myslela jsem, že si dělá srandu, ale on se opravdu sbalil a odešel.
Po týdnu odloučení přišel zpátky do bytu, ale jen pro věci
Byla jsem z toho opravdu vyřízená a pořád dokola jsem jen plakala. Po týdnu jsem slyšela klíče v zámku a pohyb, který dělal vždy jen přítel. Zavalila mě naděje, že se vrací zpátky a bude zase všechno v pořádku.
On však přišel s velkou prázdnou taškou s tím, že si jde jen pro věci. Začal se balit a u toho mi říkal, že se musíme domluvit, co uděláme s bytem, autem a hlavně naším synem, jak si ho budeme střídat. Nebyla jsem schopná ani slova, jak mi bylo zase do breku.
Nejde o mě, ale hlavně o našeho syna
To, že mě přítel opustil, je prostě věc, která se stává více lidem. Kdyby v tom nebylo dítě, tak bych se z toho asi také za měsíc nebo dva otřepala.
Tady je však dítě a to já nemohu překousnout. Je mi prostě strašně líto, že už nikdy nebude mít tu úplnou rodinu.
Nebude mít doma tatínka a maminku. Nevím, proč tohle přítel udělal. Nevím, jestli někoho má, nebo nemá. Každopádně si myslím, že našemu synovi nepřipravil zrovna dobrý start do života.
Pořád jen sedím a přemýšlím, co jsem udělala špatně
Od té doby, co odešel, jen sedím a přemýšlím, co jsem udělala špatně. Můj přítel měl vždy navařeno, vždy měl vypráno. Snažila jsem se udržovat rodinu ve zdraví a čistotě.
Doufám, že se mi jednou dostane rozumného vysvětlení, proč k této situaci došlo. Teď se cítím opravdu špatně a musím se s tím nějak srovnat. Absolutně ale nevím, jak to jednou budu Kubíkovi vysvětlovat.
