Nikdy jsem nebyl náročným člověkem, co se peněz týče. Vždy mi stačilo, že si mohu koupit základní potraviny a sem tam si zajet s manželkou a dětmi na výlet nebo větší dovolenou. Snažil jsem se ke skromnosti vychovávat i...
Nikdy jsem nebyl náročným člověkem, co se peněz týče. Vždy mi stačilo, že si mohu koupit základní potraviny a sem tam si zajet s manželkou a dětmi na výlet nebo větší dovolenou. Snažil jsem se ke skromnosti vychovávat i své děti.
Když jsem chodil do práce, tak jsem neměl o peníze strach
Když jsem věděl, že mi každého patnáctého přijdou peníze a že mám zdravé ruce, tak jsem neměl strach. Peníze se dají vždy nějak vydělat.
Mou noční můrou však byl důchod, protože tím se člověk stane totálně odkázaný na stát. Proto jsem si ve třiceti letech začal spořit na důchod.
Nastavil jsem si jednoduché pravidlo, a to odložit 1/3 z každé výplaty na důchod. Některý měsíc, co jsem měl třeba odměny v práci nebo hodně přesčasů, jsem si odložil i víc.
Na tuto rezervu jsem za celou dobu nemusel sáhnout. Při odchodu do důchodu jsem měl našetřeno bez pár tisícovek skoro 5 milionů korun.
Vše jsem měl uložené doma a manželka o tom dobře věděla
Když jsem šel do důchodu, tak opravdu s klidem, protože jsem každý měsíc dostával důchod a pořád jsem měl svoji železnou zásobu. Manželka brala také důchod, takže jsem se opravdu nemusel omezovat.
Vše bylo v pořádku, dokud dcera nezačala stavět a syn nekupoval byt. Moje manželka prostě usoudila, že nám důchod úplně stačí a že naspořené peníze nepotřebujeme. Proto částku dorovnala do pěti milionů, tu rozdělila na půl a dala to dětem.
Vše udělala bez mého svolení a já se cítím okraden
Své děti mám rád a manželku také, ale tohle beru od manželky jako podvod. Peníze jsem chtěl mít pro klid. Kdyby se se mnou poradila, tak bych se dohodnul třeba tak, že každý z nich dostane milion, ale proč všechno?
Jednak to beru jako demotivující pro ně, protože dostanou téměř zaplacené bydlení za nic a nebudou mít důvod něco v životě vytvářet. A na druhou stranu jsem opravdu čtyřicet let šetřil, abych nebyl odkázán na stát, a to je teď všechno pryč.
